Sebeúcta a odvaha

Ve čtvrtek 6.května 2010 jsme se v ANIMA klubu zabývali otázkou „Co dělat proti vnitřnímu rozpadu organizace“. Uvědomila jsem si, že takto položená otázka mě staví do role, co JÁ (na straně jedné) mohu dělat, abych zabránila rozpadu ORGANIZACE (na straně druhé). Ale takto to přece stavět nelze. To, co kolem sebe vnímám jako rozpad (čehokoliv – hodnot, firmy, majetku, …) vždycky a jednoznačně souvisí s tím, že jsem tento rozpad dopustila.

Advertisement

S čím jsme šli do 3. setkání

Ve čtvrtek 6. května 2010 se uskutečnilo třetí letošní setkání ANIMA Klubu, tentokrát pod názvem „Co dělat proti vnitřnímu rozpadu organizace?“. Takhle vypadaly podstatné části přípravného dokumentu:

Přijímat je něco jiného než brát

V přípravě na minulé setkání mě zaujal citát, ke kterému jsme se nakonec nedostali:

Obdarovat kurtizánu by mohl leda člověk bohatší než král, neboť za to, co jí přinášíš, je vděčná především sobě samé a shlíží se ve svém úspěchu a sama sobě vzdává poctu za to, že je tak obratná a krásná a vydobyla z tebe toto výkupné. A kdybys do té bezedné studny vyklopil zlatý poklad celého tisíce karavan, ještě pořád jsi nezačal dávat. Neboť tu musí být někdo, kdo přijímá. (Citadela, XLVIII)

Stupně volnosti

Na posledním setkání ANIMA Klubu jsme se dotkli mnoha velice závažných témat. Některá z nich byla již okomentována v příspěvcích těch, kteří se k sepsání svých úvah dostali dříve než já. Mě velice oslovila diskuse o tzv. „stupních volnosti“, ke které se zde zatím nikdo nevyjádřil, proto mi to nedá a přidávám se.  Ale měla bych asi podrobněji popsat, o co vlastně jde – pro Ty, kteří na setkání nebyli.

Dcera odmítá cvičit na klavír

Těmito slovy začala velmi důležitá část debaty, do níž se vložili zejména (na následujícím obrázku zleva doprava) Jeff, Henry, Petra, Klikař a Haštal.

Tíhnutí koncentračního tábora?

V relativně velmi krátké diskusi, kterou zahájili Kryšpín a Petra, jsme výrazně zpřesnili, co máme na mysli, když mluvíme o „tíhnutí“ firmy nebo útvaru, o něž by měl manažer usilovat.

Prohraný spor Henryho Forda

Pro Vás, kteří jste v roce 2004 ANIMA Klub nenavštěvovali, zde stručně shrnujeme okolnosti soudního procesu, o němž jsme se zmínili v článku „Kdo si vynucuje maximalizaci užitku?“

To je můj Faust!

Když se tu mluví o vlastnictví, vybavuje se mi text Jacquese Préverta:

Markétka:
— To je můj Faust!
Goethe:
— Ale kdepak, to je můj skvělý Faust!

Kdo si vynucuje maximalizaci užitku?

O užitečných manželkách

Druhé letošní setkání ANIMA Klubu nás přivedlo k hledání jak rozptýlit nebezpečné mraky,  které zejména ve svízelných dobách ohrožují naše firmy nebo třeba i rodiny.