Druhé letošní setkání ANIMA Klubu nás přivedlo k hledání jak rozptýlit nebezpečné mraky, které zejména ve svízelných dobách ohrožují naše firmy nebo třeba i rodiny.
V přípravě na toto setkání jste si mohli přečíst, že jsme vsadili na dvě témata – užitek a dar – jak se objevují například v těchto citátech z Citadely:
„Neodsuzuji vás tedy, že hledíte k tomu, co je užitečné. Ale proto, že užitečné považujete za cíl.“ (XVIII)
„… kultura mé říše … nevzniká z držení věcí, nýbrž z daru. (VI)
Nakonec jsme se k druhému tématu vůbec nedostali, protože už debata o prvním z nich – o maximalizaci užitku – byla plodná a vedla k pořádnému průlomu. V tomto článku, který začíná rekapitulovat, co se během setkání událo, jen připomenu, jak se nám podařilo odvrátit nebezpečí, že se do tématu užitku proboříme, a k tomu, co nás nejvíce zajímá, se vůbec nedostaneme.
Vzpomínám si, že k debatě o užitku přispěli například Jeff, Petr nebo Rafael. To, na co se tady chci zaměřit, nakonec řekl Kryšpín.
Slovo užitek se jako technický termín používá například v teorii rozhodování nebo v ekonomii. Pracuje se s užitkovými funkcemi, mluví se třeba o očekávaném užitku, nebo o klesajícím užitku.
Většinou to souvisí s tím, že se neustále rozhodujeme, že dáváme přednost něčemu před něčím jiným. Chlapík se rozhoduje „mám se dívat v televizi na fotbalový zápas, nebo se jít projít?“. Rozhodne se pro televizi. Možná kdyby byl před stejnou volbu postaven následující den, zvolil by procházku. To známe, takhle vypadá náš život. Proč se jednou rozhodujeme tak, jindy jinak? Můžeme se pokusit o abstraktní pohled a říci, že volíme možnost, která nám přináší v daný okamžik a za daných okolností větší užitek. A v tuhle chvíli už začínáme používat slovo užitek v tom technickém smyslu.
Jiný příklad. Mám v kapse dvě pětikoruny. Za jednu z nich si u stánku koupím jablko. Ekonom tuto směnu vysvětlí tím, že jablko má pro mě v tuto chvíli větší užitek než pětikoruna. Za tu druhou pětikorunu si však jablko nekoupím. Proč? Druhé jablko je pro mne v tuto chvíli méně užitečné než to první a jeho užitek je menší než té druhé pětikoruny.
V tomto technickém pojetí má slovo užitek velmi široký význam. Někdy to pomáhá pochopit, co se děje, často se setkáváme i s tím, že to vede k podivným i nebezpečným závěrům. Možná někdy na toto místo článku umístíme odkaz, který povede na odbočku, kde se tomu budeme věnovat. Zatím se soustředíme jen na to, co řekl Kryšpín.
Upozornil na to, že v obecné řeči používáme slovo „užitek“ v jiném než technickém smyslu. Neřekneme své ženě „Jsi pro mne užitečná“ nebo „Beethovenova Devátá je užitečná skladba“.
S netechnickým a technickým použitím jednoho slova se setkáváme i jinde. Například použití slova „matka“ ve smyslu „maminka“ na rozdíl od technického významu, v jakém ho používají zámečníci nebo strojaři. V tomto případě oba významy nesměšujeme. Nikdo nebude do osobní roviny přenášet technické zjištění, že matku je vhodné naolejovat, aby nezarezla.
U slova „užitek“ je to jinak. Chvíli bereme užitek ve velmi širokém abstraktním smyslu, podle něhož poslouchám symfonii protože mi to momentálně přináší největší užitek, ale když dojde na lámání chleba, sklouzneme do všem srozumitelného významu – „tady jde o prachy“.
Zdálo se nám, že citované výroky z i celá kapitola XVIII jsou z tohoto pohledu dobře srozumitelné a otvírají nám cestu, abychom se zabývali tím, jestli užitek nepovyšujeme na cíl nebo jinak řečeno, co v naší firmě, rodině nebo životě stojí nad užitkem.
ANIMA Klub 
Zanechat odpověď