Kdo si vynucuje maximalizaci užitku?

S důležitou myšlenkou přišel hned zkraje diskuse Jeff: jestliže je vlastnictví firmy rozdrobeno mezi velký počet vlastníků, dá se očekávat, že v takové firmě bude maximalizace užitku (nebo speciálně maximalizace zisku,  nebo tržní hodnoty firmy) vynucována jako jediný princip.

Rozebírali jsme potom chvilku rozdíl v možnostech manažera v takové firmě na rozdíl od firem, které jsou v  rukou jednoho nebo několika málo vlastníků. Připomněli jsme si i soudní spor Dodge vs. Ford z roku 1916, o němž jsme na AK diskutovali v roce 2004. (Na tomto blogu si o tom můžete přečíst článek „Prohraný spor Henryho Forda“.)
Zdá se, že panoval všeobecný souhlas s tím, že možnosti manažera postavit něco nad maximalizaci užitku se v obou typech firem různí.

Nezdálo se nám však, že by existovaly firmy, kde se v tomto směru nedá dělat vůbec nic a diskuse se stočila i na vliv, který mívají skutečné osobnosti i zcela mimo vlastnickou nebo mocenskou strukturu. Veselí vzbudila představa „odboráře Gándhího“, kterou vyvolal Kryšpín, když mluvil o tom, že Gándhí nebyl dokonce ani odborovým předákem.

Na to navázala diskuse, zda rostoucí blahobyt společnosti vede k tomu, že lidé jeví větší zájem o umění a podobné záležitosti. Debaty se v tomto momentě zúčastnili hlavně Petra, Petr a Haštal a panovala různost názorů. Uvědomili jsme si brzy, že je třeba rozlišovat mezi konzumem a aktivním pěstováním umění (a podobných záležitostí), a připomněli jsme si i několik citátů z Citadely na to téma:

Takto ke mně hovořil otec: „Přinuť je, aby společně budovali věž, a uděláš z nich bratry. Chceš-li však, aby se nenáviděli, předhoď jim zrno.“ (IX)

Znovu ti opakuji, že lid, který recituje básně jiných a je živ z obilí jiných nebo zve stavitele a platí jim za to, aby mu stavěli města, takový lid si zasluhuje opovržení. Takový lid nazývám lenivým. Nenacházím už okolo něho onu zlatou aureolu prachu, která vzniká při mlácení obilí. (IX)

A plné sýpky vytvářejí pouze lenivce bez lidské hodnoty. (XXIX)

Věříš snad, že může vzniknout báseň proto, aby se prodala? Báseň, která se stala předmětem obchodu, přestává být básní. Váza, která se stala předmětem soutěže, přestává být vázou a obrazem božím. Je pouze obrazem tvé vlastní marnivosti nebo nízkých zálib. (L)

Advertisement